Chceš žít v pravdě nebo ve lži?

20.07.2018 12:50

Milý člověče,

občas se příliš držíš pohodlných řešení. Bojíš se přijít o to, co tak důvěrně znáš. Čekáš snad, že se něco změní, když budeš žít to, co vlastně nechceš? Často se ptáš, zda vše zůstane stejné, až svlékneš starou kůži. My odpovídáme, nic nebude stejné. Ani nemůže být. Ne proto, že by tví stávající známí či zvyky byly nemoderní, ale jednoduše proto, že se k tobě už hodit nebudou a nehodí. Prostě jsi zase o krok dále, tak to pochop a dovol si vyrůst. Často si přeješ, aby vše probíhalo bezbolestně. My říkáme, že změna samotná nebolí. Bolí Tvé svaly ztuhlé křečí a jednostranným pohybem. Stejně jako začínající sportovec se nejdříve pořádně zapotí a budou ho z tréninku bolet všechny části těla, tak i Ty v průběhu změn přirozeně pocítíš, která část Tvé bytosti byla dlouho v nečinnosti nebo jsi ji ještě nepoužil a je třeba se s ní spřátelit a zvyknout si na ni. 

Ne vždy, když něco bolí, je to špatně. Samozřejmě nejsme přáteli masochistického lpění na bolavém a tvrdém růstu. To je ale něco jiného. Pokud je válečník dlouho po válce v křeči a ostražitý, pak když se uvolní a pustí se dávno ukončeného boje, ještě chvíli jej vše bolí a pálí. Z celého systému je nejdříve třeba uvolnit napětí. A Čím méně se brání bolesti tento bojovník a ponoří se do relaxovaného stavu, tím rychleji nastane stav blaženosti a úlevy po letech strávených v křeči.

Proto nedoporučueme utíkat před pravdivostí pocitů za zeď necitelnosti. Necitelnost nic neřeší a způsobí pouze, že se stanete křehkými jako sklo. A jednoho dne odněkud přiletí kámen a vy se rozsypete na tisíc kousků. Chápete to? Je velký rozdíl mezi přirozenou ochranou svého intimního prostoru a znehybněním, paralýzou ze strachu, že vám někdo či něco ublíží. Mějte proto odvahu žít, cítit, i kdyby to občas mělo bolet. Nakonec zjistíte, že bolí pouze strach a vzpomínky na dobu ohrožení. Ale pokud víte, že jste přestáli kruté bouře, je vám jasné, že je váš duch silný a houževnatý. Máte proto o důvod více vítat změny a přerod svého života. Smějte se i skrze slzy, dovolte si plakat i smát a žijte. Dýchejte. Prociťujte tep svého srdce a buďte si vědomi své esence. Je jen vaše. Nikam neutekla. Jen občas proudí na stavbu bunkru místo abyste stavěli dům, ve kterém můžete svobodně a volně dýchat.